LEX KRATOM: PODNIKATELÉ NA MILOST OBCE. JEDNO HLASOVÁNÍ ZASTUPITELSTVA MŮŽE ZAVŘÍT VAŠI PRODEJNU – I KDYŽ JSTE NIC NEPORUŠILI

LEX KRATOM: PODNIKATELÉ NA MILOST OBCE. JEDNO HLASOVÁNÍ ZASTUPITELSTVA MŮŽE ZAVŘÍT VAŠI PRODEJNU – I KDYŽ JSTE NIC NEPORUŠILI

Máte povolení ministerstva, zaplacené poplatky a nájemní smlouvu na pět let. Možná si říkáte, že tím máte na pár let klid. Podle návrhu „lex kratom“ ale poslední slovo nebude mít ministerstvo, nýbrž radnice. Stačí jedna vyhláška zastupitelstva a ministerstvo vám povolení pro prodejnu odejme. Bez přechodné doby, bez náhrady – a podle doslovného znění návrhu s dvouletou stopkou navíc.

Stav k 10. 10. 2026: jde o návrh, ne o platné právo. Vláda ho předložila Sněmovně 29. 9. 2026 jako sněmovní tisk 321. První čtení je navrženo na schůzi od 13. 10. 2026, účinnost má nastat 1. 1. 2027. Text se ještě může změnit.

Tento článek je pro každého, kdo prodejnu kratomu provozuje nebo ji teprve chystá. Ale i pro každého, komu není jedno, jak o jeho městě rozhoduje radnice. Neříkám, že to tak dopadne. Říkám, že to tak v návrhu stojí. A že je ještě čas to změnit.

Co obec smí dnes (A co bude smět zítra)

Dnes je to jednoduché. O tom, kdo smí prodávat kratom, rozhoduje ministerstvo zdravotnictví. Podmínky jsou stejné v Aši i v Ostravě. Obec může vyhláškou zakázat jen užívání psychomodulačních látek, třeba na veřejném prostranství u školy nebo na akci, kam mohou i nezletilí (§ 17 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek). Do prodeje kratomu jí nic není.

Návrh to obrací. Do § 17 odst. 2 téhož zákona přidává nové písmeno c). Obec bude moci obecně závaznou vyhláškou určit, kde prodejny psychomodulačních látek smějí být. Nebo naopak, kde být nesmějí. Anebo je zakázat na celém svém území.

Zní to rozumně. Obec přece nejlépe ví, kde má školy a kde si lidé stěžují. Háček není v tom, že obec dostane slovo. Háček je v tom, co se stane potom.

Změní se i cesta k povolení. Kdo bude žádat o povolení pro novou prodejnu, přiloží potvrzení obecního úřadu. Úřad v něm potvrdí, že umístění prodejny neodporuje vyhlášce, nebo že obec žádnou vyhlášku nevydala (§ 33c odst. 5 písm. f) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění návrhu). Potvrzení tedy budete potřebovat všude, i tam, kde obec nikdy nic nevydala. Úřad ho má vydat do 30 dnů. Co když to nestihne? Návrh mlčí. Vaše žádost bude čekat.

⚠️ Past jménem „pozdější vyhláška“

Teď to podstatné. Představte si tuto situaci.

Prodejnu v centru okresního města provozujete druhým rokem. Máte povolení ministerstva, nájem na dobu určitou do roku 2030 a vybavení za statisíce. V lednu jste zaplatili roční udržovací poplatek 30 000 Kč. V září schválí zastupitelstvo vyhlášku, která prodejny psychomodulačních látek v centru zakáže. Třeba po stížnostech sousedů. Třeba po jedné reportáži v místních novinách.

Co se stane? Podle návrhu ministerstvo „rozhodne o odnětí“ povolení pro prodejnu, která leží v místě zákazu podle vyhlášky vydané až poté, co povolení nabylo právní moci (§ 33d odst. 3 písm. c) zákona o návykových látkách ve znění návrhu). Všimněte si slovesa. U jiných důvodů dává zákon ministerstvu na výběr a říká, že o odnětí „může rozhodnout“. Tady stojí „rozhodne“. Na výběr nemá.

Přechodnou dobu zákon nezná. Zda dá prodejnám čas obec, je jen na ní. Náhradu za investice návrh také nezná a o vrácení poměrné části poplatku v něm nepadne ani slovo. Ministerstvo jen v rozhodnutí určí lhůtu k ukončení činnosti a řekne, co se zásobami (§ 33d odst. 6). Jak dlouhá ta lhůta má být, zákon neříká. Nájemní smlouva vám mezitím běží dál.

Nejasné je i období mezi účinností vyhlášky a rozhodnutím ministerstva. Prodejna má povolení, ale stojí na místě, kde vyhláška provoz zakazuje. Návrh přitom nově dovoluje kontrolorům zboží zjištěné na místě zakázaného prodeje na místě znehodnotit nebo nařídit jeho zničení na náklad prodejce (§ 31 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb. ve znění návrhu). Věřím, že takhle to nikdo číst nebude. Vyloučit to ale neumím.

A pak přijde dvouletá stopka

Tady by mohl příběh skončit. Prodejnu zavřete, vystěhujete se a otevřete o dvě ulice dál, v zóně, kterou obec povolila. Omyl.

Zákon o návykových látkách už dnes stanoví, že osobě, které bylo povolení odňato „podle odstavce 3 nebo 4“, lze nové povolení vydat nejdříve po dvou letech od právní moci rozhodnutí o odnětí (§ 33d odst. 5). Neobejdete to ani novou s.r.o., pokud v ní bude jednatelem ten, kdo byl jednatelem původní firmy. Nový důvod odnětí kvůli vyhlášce návrh vkládá právě do odstavce 3. A z dvouleté stopky ho nevyjímá.

Čteno doslova tedy: kdo přijde o prodejnu kvůli obecní vyhlášce, nedostane dva roky nové povolení. Ani pro prodejnu v zóně, kterou obec výslovně povolila.

Dvouletá stopka přitom dnes míří na úplně jiné případy. Na podnikatele odsouzené za trestný čin a na ty, kdo nezaplatili udržovací poplatek, uvedli v žádosti nepravdu nebo dostali pravomocnou pokutu za porušení zákona. Podnikatel, který dodržel všechna pravidla, by tak skončil ve stejné škatulce jako ten, kdo je porušil. Rozhodla by za něj radnice.

To je trest bez provinění.

2 white dices on blue surface
Photo by Edge2Edge Media / Unsplash

Proč to není jen teorie

Možná namítnete, že žádná rozumná obec nic takového neudělá. Podívejte se ale, jak je nová pravomoc postavená.

Zákon nedává obcím žádná pravidla. Důvodová zpráva tvrdí, že obec bude postupovat podle „objektivních, předem známých a přezkoumatelných kritérií“. V textu zákona ale žádná kritéria nejsou. Žádná minimální vzdálenost od škol, žádná podmínka, že zákaz musí reagovat na konkrétní problém. Obec může prodejny zakázat všude.

Obec ponese jen náklady. Obecní úřad bude vydávat potvrzení ke každé žádosti, řešit stížnosti sousedů a hlídat dodržování vyhlášky. Stát si přitom od nové daně z kratomu slibuje až 0,8 miliardy korun ročně. Obce z ní nedostanou nic. Sdružení místních samospráv v připomínkovém řízení žádalo podíl na výnosu a neuspělo. Důvodová zpráva přesto tvrdí, že návrh nebude mít „žádné dopady na územní samosprávné celky“. Pro radnici, která má jen práci a žádný příjem, bude zákaz nejlevnější řešení.

K pravomoci obcí se nikdo nemohl vyjádřit. Do návrhu se dostala až po meziresortním připomínkovém řízení, na základě usnesení vlády z 24. 8. 2026. Odborná veřejnost ani samotné obce ji nepřipomínkovaly. Hodnocení dopadů regulace (RIA) neproběhlo. Výjimku z něj návrh dostal 30. 4. 2026, tedy dřív, než tato část vůbec vznikla.

Platí to jen pro kratom. Trafiku, vapeshop ani prodejnu lihovin obec vyhláškou z celého území nevykáže. Kratom přitom zákon sám řadí mezi látky, které „nepředstavují závažné riziko pro veřejné zdraví“ (§ 2 odst. 1 písm. l) zákona o návykových látkách).

A ještě slovo pro ty, kdo kratom nekupují, ale bydlí v obci, kde se prodává. V Česku je přes 6 000 obcí. Co zakáže jedna, může povolit sousední. Prodejny z města zmizí a objeví se za jeho hranicí, v obci bez vyhlášky. Dostupnost kratomu se nesníží. Jen se přestěhuje. Město ztratí přehled a nezíská nic. A po každých komunálních volbách se pravidla mohou změnit znovu.

person gesturing during meeting with laptop
Photo by Headway / Unsplash

Druhý pohled (Co mluví pro obce)

Aby bylo jasno: myšlenka, že o umístění prodejen spolurozhoduje obec, sama o sobě špatná není.

Obec zná místní poměry lépe než úředník v Praze. Ví, kde jsou školy, kde se prodejny hromadí a kde vadí. U heren to obce znají léta: vyhláškou je mohou omezit na vybraná místa, nebo zakázat v celé obci. Ústavní soud v nálezu ze dne 14. 6. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 29/10, potvrdil, že obec smí na základě zákona vyhláškou určit, kde mohou být loterijní terminály provozovány. Zároveň řekl, že do obsahu takových vyhlášek bude zasahovat jen výjimečně. Pro podnikatele s kratomem z toho plyne nepříjemná věc: zpochybnit samotnou vyhlášku bude těžké.

Obec také nemusí nic zakazovat. Může prodejny jen odsunout od škol nebo je soustředit do určité části města. A o vyhlášce hlasuje zastupitelstvo, které se zodpovídá voličům.

Jenže herna a prodejna kratomu nejsou totéž. U kratomu zákon výslovně říká, že závažné riziko pro veřejné zdraví nepředstavuje. A hlavně: problém lex kratom není v tom, že obec dostane slovo. Problém je, že na její slovo automaticky navazuje odnětí povolení bez přechodu a bez náhrady. A podle doslovného textu i dvouletá stopka.

Tři scénáře (Jak to může dopadnout)

Upřímně: dnes nikdo neví, jak to dopadne. Vidím tři možnosti.

Optimistický scénář. Sněmovna návrh opraví. Doplní kritéria pro vyhlášky, například vzdálenost od škol, a přechodnou dobu pro existující prodejny. A výslovně řekne, že odnětí kvůli vyhlášce dvouletou stopku nespouští. Stačí na to pár vět v pozměňovacím návrhu.

Střední scénář. Text projde beze změny, ale ministerstvo i soudy budou dvouletou stopku číst rozumně: jako trest pro ty, kdo porušili pravidla, ne pro ty, koho vystrnadila obec. Pro takový výklad jsou dobré argumenty, protože stopka vznikla pro úplně jiné situace. Většina obcí navíc pravomoc vůbec nevyužije, nebo zvolí zóny místo plošného zákazu. Jistota to ale není. Výklad budou dělat úředníci a soudy, ne vy.

Pesimistický scénář. Text projde a bude se uplatňovat doslova. Obce budou zakazovat, protože z toho nemají nic než starosti. Prodejny se stáhnou do několika obcí bez vyhlášky. Kdo o prodejnu přijde, bude dva roky stát.

Na čem ještě záleží: účinnost od 1. 1. 2027 je při prvním čtení v polovině října reálná jen při zrychleném projednání. Termín se proto může posunout. Proti odnětí povolení se půjde bránit rozkladem a správní žalobou. Soud přitom může posoudit i zákonnost samotné vyhlášky. Vzhledem ke zdrženlivosti, s jakou Ústavní soud k obsahu obecních vyhlášek přistupuje, je to ale cesta dlouhá a nejistá.

Jedno vím jistě: pesimistický scénář je napsaný přímo v textu, o kterém bude Sněmovna hlasovat.

brown wooden blocks on white surface
Photo by Brett Jordan / Unsplash

Závěr: Co můžete udělat už teď

Hlídejte svou radnici. Sledujte úřední desku a program zasedání zastupitelstva. Vyhláška se obvykle neobjeví ze dne na den. Kdo o návrhu ví včas, může jednat. Kdo se o něm dozví až z hotové vyhlášky, už jen počítá škody.

Jděte za radnicí dřív, než začne psát. Obec, která má problém s jednou prodejnou u školy, nemusí sahat po plošném zákazu. Přijďte s řešením: vzdálenost od škol, otevírací doba, pravidla pro okolí prodejny. Zóny se radnici obhajují lépe než zákaz všeho.

Přepište nájemní smlouvu. Pokud podepisujete nový nájem nebo prodlužujete starý, sjednejte si právo ho vypovědět, když obec prodejnu vyhláškou zakáže nebo vám ministerstvo povolení odejme. Nezavazujte se na pět let bez možnosti odejít.

Plánujte s dvouletou stopkou. Pokud o další pobočce stejně uvažujete, nečekejte. Povolení pro jinou prodejnu vydané dřív, než o tu první přijdete, dvouletá stopka podle textu nezasáhne. Počítejte ale s tím, že každá prodejna znamená další poplatek a další potvrzení obce.

Ozvěte se teď, ne v lednu. Pozměňovací návrhy vznikají v těchto týdnech. Ve Sněmovně nehlasujete. Poslanci ale potřebují argumenty. Tři z nich máte v tomto článku.

Vyhláška se schvaluje jedním hlasováním. Dva roky bez povolení se počítají po dnech.

Řešíte, co by lex kratom znamenal pro vaši prodejnu? Chcete upravit nájemní smlouvu tak, aby obstála i po případné vyhlášce? Nebo se chystáte jednat s radnicí? Ozvěte se mi dřív, než bude zastupitelstvo hlasovat.