Zákon vám na obalu kratomu nařizuje uvést datum výroby i datum minimální trvanlivosti. Co už ale neřekl, je, JAK to datum napsat — jestli stačí „09/2026", nebo to musí být „15. 9. 2026". A přesně na téhle maličkosti může stát, jestli vaše zboží vůbec smí na trh. Vadně uvedené datum totiž není „kosmetická" chyba: může vést k pokutě, k zákazu prodeje a v krajním případě i k nařízenému stažení celé šarže z trhu. Tento článek vám vysvětlí, proč je jediná bezpečná odpověď psát u OBOU údajů plné datum ve tvaru DD. MM. RRRR — a proč si u psychomodulačních látek nemůžete dovolit zkracovat tak, jak jste zvyklí např. u potravin.
Pojďme si to projít krok za krokem — v jazyce, kterému rozumí prodejce, ne jen advokát.
Dvě data, která musí být na obalu
Pokud uvádíte kratom (psychomodulační látku) na trh, zákon po vás chce na jednotkovém i vnějším balení mimo jiné dva časové údaje:
- datum výroby (§ 33e odst. 1 písm. i) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění novely č. 321/2024 Sb.),
- datum minimální trvanlivosti [§ 33e odst. 1 písm. k) téhož zákona].
A teď to nejdůležitější: bez označení podle § 33e nelze psychomodulační látku vůbec uvádět na trh (§ 33e odst. 6 zákona). Není to tedy „doplněk" k jinak legálnímu prodeji. Je to podmínka, bez jejíhož splnění je celý prodej protiprávní. Chybějící nebo vadný povinný údaj a „nesmíte prodávat" jsou v tomto případě dvě strany téže mince.
Zákon řekl CO, ale ne JAK
Zákon tedy jasně říká, že obě data tam být musí. Neříká však, v jaké podobě. Sám to ani říct nechtěl — výslovně tuto otázku přenechal prováděcímu předpisu: způsob uvedení údajů na obalu měl stanovit prováděcí předpis (§ 33e odst. 2 zákona).
Tímto prováděcím předpisem je vyhláška č. 448/2025 Sb., o psychomodulačních látkách. A tady narazíme na jádro problému.
Vyhláška je u některých údajů velmi konkrétní:
- u čistého množství předepisuje jednotky (gramy, miligramy, mililitry) — § 7 odst. 2,
- u koncentrace aktivních látek předepisuje hmotnostní procenta se symbolem „%" — § 7 odst. 3,
- u označení šarže předepisuje přesný formát — podle § 11 se použije číselný kód o počtu 8 číslic, před nějž se uvede písmeno „L" (s výjimkou případů, kdy je údaj zřetelně odlišitelný), a označení musí být snadno viditelné, jasně čitelné a nesmazatelné.
Ale u data výroby ani u data minimální trvanlivosti vyhláška ŽÁDNÝ formát nestanoví. Slovo „datum" tu zůstává bez bližšího vymezení. Tomu se říká výkladová mezera — zákon i vyhláška vyžadují „datum", ale nikde neřeknou, co přesně si pod tím slovem představit. A protože se na obalu kratomu musíte rozhodnout teď, musíte si to slovo vyložit sami.
Co vlastně znamená slovo „datum"
Začněme tím nejpřímějším. Co znamená slovo „datum" v běžné, každodenní češtině?
Datum je konkrétní den — tedy den, měsíc a rok. Když vám někdo řekne „napiš tam datum", nikdo si nepředstaví „leden 2026". Představí si „15. 1. 2026". Běžný (jazykový) význam slova „datum" je tedy plné kalendářní datum: den–měsíc–rok.
To je důležité východisko. Tam, kde zákon používá běžné slovo a nedá mu zvláštní definici, vykládá se zpravidla v jeho běžném významu. A běžný význam slova „datum" mluví jednoznačně pro plné datum.
U potravin to znáte jinak — a proč to tu neplatí
Tady mnoho prodejců namítne: „Ale u potravin přece stačí napsat jen měsíc a rok, nebo dokonce jen rok!" A mají pravdu — u potravin to tak skutečně je.
Potravinové právo (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, čl. 9 odst. 1 písm. f) a zejména jeho příloha X) umožňuje datum minimální trvanlivosti zkracovat podle toho, jak dlouho potravina vydrží:
- trvanlivost do 3 měsíců → stačí uvést den a měsíc (rok být nemusí),
- trvanlivost delší než 3 měsíce, ale ne více než 18 měsíců → stačí měsíc a rok (den být nemusí),
- trvanlivost delší než 18 měsíců → stačí rok (den ani měsíc být nemusí).
Datum se přitom u potravin uvádí nekódovaně a v pořadí den, měsíc, rok, se slovy „Minimální trvanlivost do…" (obsahuje-li den) nebo „Minimální trvanlivost do konce…" (když den chybí).
Jenže — a to je naprosto klíčové — tento zkracovací režim platí pro potraviny, NE pro psychomodulační látky. Vyhláška o psychomodulačních látkách tato pravidla o formátu data nepřevzala. Nikde na ně neodkazuje.
Že to není náhoda, je vidět z toho, jak vyhláška postupuje jinde: u informace o alergenech výslovně odkázala na potravinové právo — konkrétně na čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1169/2011 (§ 12 odst. 3 vyhlášky). Zákonodárce tedy uměl odkázat na potravinová pravidla, když chtěl. U formátu data to ale neudělal. Z toho plyne, že potravinový režim zkracování data se na kratom automaticky nevztahuje — může být nanejvýš inspirací, ale není závazný.
Proč u psychomodulačních látek platí přísnější metr
A teď argument, který celou věc rozhoduje. Když zákon u takhle regulované kategorie zboží mlčí o tom, jak údaj napsat, neměli byste sáhnout po té nejméně vypovídající variantě. Naopak — výkladová mezera se tu má řešit ve prospěch úplnějšího, přísnějšího čtení.
Proč? Protože psychomodulační látky nejsou běžné spotřební zboží. Je to regulovaná riziková kategorie. Celý smysl jejich úpravy je ochrana veřejného zdraví, ochrana osob mladších 18 let a sledovatelnost — tedy schopnost u každé šarže dohledat, kdy vznikla a dokdy je použitelná (srov. předmět úpravy v § 1 vyhlášky č. 448/2025 Sb. a smysl § 33e zákona). Stejná logika sledovatelnosti, která vede vyhlášku k přesnému formátu šarže, mluví i pro co nejpřesnější datum.
Jinými slovy: přísnější regulační kontext „zostřuje" výklad neurčitého slova „datum" směrem k jeho plnému významu. Kde jde o zdraví a o ochranu nezletilých, není namístě volit nejmenší možný rozsah informace.
Buďme tu ale poctiví a oddělme, co je text zákona a co je výklad. Že obě data musí být na obalu a že bez označení nesmíte na trh, je výslovný text zákona (§ 33e). Že se mezera má vykládat přísněji ve prospěch plného data, je výkladový argument opřený o účel úpravy — je silný a logický, ale není to zatím ustálené pravidlo potvrzené soudem ani úředním výkladem. Nejvyšší správní soud sice ve své rozhodovací praxi k označování potravin opakovaně zdůrazňuje, že chybná nebo neúplná informace na obalu poškozuje spotřebitele a že smyslem značení je ochrana spotřebitele i sledovatelnost zboží — což našemu závěru nahrává — ale přímé rozhodnutí, které by řešilo právě formát data u psychomodulačních látek, zatím neexistuje. Prezentujeme to tedy jako náš podložený názor, nikoli jako právní jistotu.
Datum výroby je ještě jednoznačnější
U data minimální trvanlivosti lze aspoň teoreticky polemizovat, jestli by se nedal použít potravinový režim zkrácení. U data výroby ale ani tahle polemika nedává smysl.
Důvod je prostý: potravinové právo datum výroby zpravidla vůbec nevyžaduje. Nařízení (EU) č. 1169/2011 pracuje s datem minimální trvanlivosti a datem použitelnosti („spotřebujte do") — datum výroby mezi povinnými údaji u potravin nenajdete. A když potravinový režim datum výroby vůbec nezná, neexistuje pro něj ani žádné pravidlo zkrácení, které byste mohli převzít. Není se čeho chytit.
Z toho plyne jednoduchý závěr: u data výroby je „měsíc/rok" prakticky vyloučeno. Datum výroby = konkrétní den výroby = plné datum, bez alternativy.
⚠️ Bezpečná odpověď: pište celé datum
Závěr je proto jednoznačný a praktický:
U obou údajů — data výroby i data minimální trvanlivosti — uvádějte plné datum ve tvaru DD. MM. RRRR (například 15. 9. 2026).
Proč je to neprůstřelné řešení?
- Plné datum vždy splní požadavek zákona na uvedení „data" — ať už se slovo „datum" vyloží jakkoli.
- Plné datum nelze zpochybnit jako nedostatečné. Naproti tomu zkrácený zápis (např. jen „09/2026") zpochybnit lze — a v tom je riziko.
- Jediná nevýhoda plného data je obchodní, ne právní: na obalu zabere o pár znaků víc. To je ovšem cena, kterou se vyplatí zaplatit za jistotu, že vás kontrola nezastaví.
Zkráceně: u plného data nemáte co ztratit. U zkráceného data riskujete celý prodej dotčené šarže.
Co se stane, když datum nesedí
Teď k tomu, proč to není jen akademická debata. Vadné nebo chybějící datum má dvě roviny následků.
Rovina první — zákaz prodeje a pokuta. Bez řádného označení podle § 33e nesmíte látku uvádět na trh (§ 33e odst. 6 zákona). Pokud označení nezajistíte, jde o přestupek: zákon výslovně postihuje toho, kdo „nezajistí označení psychomodulačních látek podle § 33e" (§ 36 odst. 2 písm. l) zákona č. 167/1998 Sb., ve znění novely č. 321/2024 Sb.). Za tento přestupek lze uložit pokutu až 500 000 Kč (§ 37 odst. 2 písm. a) téhož zákona). Kontrolu nad nakládáním s psychomodulačními látkami vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) — její působnost potvrzuje nově vložené ustanovení, podle něhož „Potravinářská inspekce provádí kontrolní činnost v oblasti psychomodulačních a zařazených psychoaktivních látek podle tohoto zákona" — a tento typ přestupků je oprávněna projednávat.
Rovina druhá — nařízené stažení zboží z trhu. Tady je potřeba být poctivý ohledně právního mechanismu. SZPI vykonává u psychomodulačních látek kontrolu podle zákona o návykových látkách. Při kontrole přitom využívá své standardní dozorové pravomoci podle zákona č. 146/2002 Sb., o SZPI — a ten v § 5 dává inspektorovi mimo jiné oprávnění zakázat uvádění do oběhu výrobků, které nesplňují požadavky stanovené právními předpisy, a uložit opatření k odstranění zjištěných nedostatků ve stanovené lhůtě. Zákon o návykových látkách navíc u kontroly psychomodulačních látek odkazuje na přiměřené použití zákona o potravinách (§ 33h odst. 9 zákona č. 167/1998 Sb. ve spojení s § 16 zákona č. 110/1997 Sb.). Mechanismus stažení je tedy zčásti nepřímý — opírá se o dozorové nástroje, které SZPI běžně používá u potravin a které se na kontrolu kratomu vztahují. Výsledek je ale pro vás stejný: vadně označená šarže může být zakázána k prodeji a fakticky stažena z trhu.
Rovina třetí — dopad na povolení. A tady to teprve bolí. Pravomocně uložená pokuta za porušení zákona je samostatným důvodem, pro který vám Ministerstvo zdravotnictví může odejmout povolení k nakládání s psychomodulačními látkami (§ 33d odst. 4 zákona). Nové povolení pak můžete získat nejdříve po dvou letech od právní moci rozhodnutí o odnětí (§ 33d odst. 5 zákona). Jinými slovy: zdánlivá drobnost v zápisu data se v krajním případě může protnout s vaším oprávněním podnikat.
Co zatím není postavené najisto
Aby byl obrázek úplný a poctivý, je třeba přiznat i to, co zatím jisté není:
- Chybí oficiální metodický výklad. Ke dni vydání tohoto článku nevíme o jakémkoli metodickém stanovisku Ministerstva zdravotnictví ani SZPI, které by formát data u psychomodulačních látek vykládalo.
- Sporná přípustnost zkrácení u trvanlivosti. Jestli by u data minimální trvanlivosti šlo přece jen použít potravinový režim zkrácení (měsíc/rok), je věc výkladu, kterou zatím nikdo autoritativně nerozhodl. My doporučujeme tuhle úvahu vůbec nezkoušet a psát plné datum.
Potřebujete si značení nastavit jistě? Ozvěte se.
Obal kratomu je přesně ten typ věci, kde se drobná chyba pozná až při kontrole — a tam už bývá pozdě. Pokud chcete mít jistotu, že vaše etikety, jednotková i vnější balení splňují všechny požadavky § 33e a vyhlášky č. 448/2025 Sb. (od formátu data přes označení šarže až po povinná varování), rád vám značení nastavím na míru vašemu provozu.
