Kratom v Česku neroste. Prakticky každý gram, který leží v regálu české prodejny, sem někdo musel dovézt. Návrh „lex kratom“ přitom říká, že kratom smíte koupit jen od toho, kdo má české povolení. Zahraniční dodavatel ho nemá. Čteno doslova tak zákon zamyká jediné dveře, kterými kratom do Česka přichází. Za nákup přes ně hrozí pokuta až 20 milionů korun.
Stav k 10. 10. 2026: jde o návrh, ne o platné právo. Vláda ho předložila Sněmovně 29. 9. 2026 jako sněmovní tisk 321. První čtení je navrženo na schůzi od 13. 10. 2026, účinnost má nastat 1. 1. 2027. Text se ještě může změnit.
Tento článek je pro prodejny, distributory a dovozce. Ale i pro zákazníky, kteří se ptají, co bude po Novém roce v regálech. Neříkám, že se to stane. Říkám, že to tak v návrhu stojí. A že na opravu stačí jedna věta.
Uzavřený řetězec (A proč dává smysl)
Představte si klub, do kterého smějí jen členové. Zboží si smějí předávat jen mezi sebou. Seznam členů visí na nástěnce, takže si každý může ověřit, s kým obchoduje. Přesně tak má podle návrhu fungovat obchod s kratomem.
Nový § 33fa zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, má dva odstavce. Podle prvního smí držitel povolení kratom, dokud se nedostane k zákazníkovi, předat nebo prodat jen jinému držiteli povolení. Podle druhého ho smí nabývat jen od držitele povolení. Totéž platí pro sklady a dopravce, kteří kratom skladují nebo vozí pro někoho jiného. Nástěnkou je seznam, který na svém webu zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví (§ 33c odst. 6). Za porušení hrozí pokuta až 20 milionů korun. Kdo stejný přestupek zopakuje do dvanácti měsíců od pravomocného rozhodnutí, riskuje až dvojnásobek. Přechodná doba není. Pravidlo má platit od prvního dne účinnosti.
Na první pohled to dává smysl. Každé balení půjde dohledat až k firmě s povolením. Zákaz uvádět na trh zboží „neznámého původu“, který platí už dnes (§ 33f odst. 6 písm. d)), dostane praktický nástroj. Kdo nakládá s kratomem bez povolení, nebude mít komu prodat. Pro poctivé podnikatele je to ochrana před konkurencí, která pravidla obchází. A kontrolorům se práce zjednoduší.
Uzavřený okruh ale funguje jen za jedné podmínky: zboží do něj musí mít jak vstoupit.
⚠️ Klub bez vchodu (Kde je háček)
Kratom je tropický strom z jihovýchodní Asie. V Česku se ve větším nepěstuje. Zboží proto přichází zvenčí, ať už přímo z Asie, nebo přes velkoobchody v jiných státech EU.
Za dovoz přitom zákon považuje jakékoli „fyzické přemístění na území České republiky“ (§ 2 odst. 1 písm. q)). Dovozem je tedy i nákup od velkoobchodu v Německu nebo na Slovensku. Dovážet smí jen ten, jehož povolení dovoz zahrnuje (§ 33g odst. 1). To platí už dnes.
Zahraniční dodavatel české povolení nemá. Aby ho získal, musel by o ně požádat ministerstvo a uvést v žádosti provozovnu, kde bude s kratomem nakládat (§ 33c odst. 4 písm. d)). Vývozce v Indonésii ani velkoobchod v Německu to dělat nebude. A nový § 33fa pro dovoz žádnou výjimku nemá.
Výsledek? Čteno doslova nesmí český dovozce koupit kratom od nikoho v cizině. A když ho nesmí koupit dovozce, nemá ho od koho koupit distributor ani prodejna. Klub má přísná pravidla, seznam členů i nástěnku. Jen nemá dveře.
Nejde o přehnaný výklad. Verze, kterou ministerstvo v létě rozeslalo do připomínkového řízení, s dovozem podle našich podkladů počítala. Při dovozu šlo nakupovat od osoby, která prokáže původ zboží. Ve verzi předložené Sněmovně tato věta chybí. [OVĚŘIT – plný text verze z MPŘ] Zda jde o úmysl, nebo o přehlédnutí, se z návrhu nedozvíte. Pokud jde o úmysl, má jediný smysl: přimět zahraniční dodavatele, aby se podřídili české kontrole. Jak to mají udělat, návrh neříká.
Zarážející je i srovnání s omamnými látkami. I tam platí uzavřený okruh: omamné a psychotropní látky lze předat nebo prodat jen tomu, kdo je oprávněn s nimi zacházet (§ 12 zákona o návykových látkách). Koupit je v zahraničí ale zákon nezakazuje. Dovoz řeší dovozním povolením ministerstva ke každé zásilce (§ 21) a zpravidla i vývozním povolením státu, odkud zboží jde (§ 22 odst. 4). Dveře tam jsou, jen je někdo hlídá.
U kratomu by dveře chyběly úplně. Čteno doslova by tak byl v tomto bodě regulován přísněji než omamné látky. Přitom ho zákon sám řadí mezi látky, které „nepředstavují závažné riziko pro veřejné zdraví“ (§ 2 odst. 1 písm. l)). A s dovozem z ciziny počítá i dnešní zákon: když to zahraniční stát požaduje, vydá ministerstvo dovozci potvrzení, že Česko dovozní povolení pro kratom nevyžaduje (§ 33g odst. 3). Dovoz zákon očekává. Nový § 33fa s ním nepočítá.
Dveře se zamykají i zevnitř (Vývoz, sklady, daň)
Kdo by doufal, že český výrobce bude prodávat do zahraničí, narazí na další zeď. Vývoz kratomu z Česka je zakázán už dnes, a to i do jiných států EU. Výjimkou je jen malé množství, které fyzická osoba veze pro vlastní potřebu (§ 33g odst. 2). Návrh pokutu za porušení zvyšuje z 1 milionu na 20 milionů korun.
Uvnitř se okruh také zužuje. Sklady a dopravci, kteří pracují pro více firem, budou smět přebírat zboží jen od držitelů povolení. Jedna provozovna navíc bude moci být jen v povolení jedné firmy (§ 33c odst. 10 ve znění návrhu). Dvě firmy tak už nebudou moci mít ve svých povoleních stejný sklad. Zbude vlastní sklad, nebo sklad u specializované firmy s povolením ke skladování pro jiného.
K tomu přibude daň z kratomu. Kratom bude možné vyrábět jen v daňovém skladu. Kdo bude se surovinou pracovat, bude potřebovat zajištění daně a daňové nálepky na každé balení. Pro velkou firmu je to provozní náklad. Pro malou balírnu to může být konec.
Co z toho plyne? Dovážet, vyrábět a distribuovat zvládne jen pár firem. Všichni ostatní na nich budou závislí. Méně dodavatelů obvykle znamená vyšší ceny a horší podmínky.
A je tu ještě jedno riziko, na které se snadno zapomene. Ověřit si protistranu musí každý v řetězci, tedy i kupující. Koupíte zboží od firmy, které ministerstvo právě odňalo povolení a seznam to ještě neukazuje? Pokuta až 20 milionů hrozí i vám. Obrana existuje. Prokázat, že jste udělali vše, co se po vás dalo rozumně chtít, ale budete muset vy.
Co to znamená pro zákazníky (Zákaz, který se tak nejmenuje)
Pro zákazníka je dopad prostý. Pokud dovozci nebudou smět kupovat v cizině, zásoby po čase dojdou. Regály se vyprázdní, nebo zdraží.
Ironií je, že by tím český trh prohrál se zahraničním. Česká prodejna prodává zboží s laboratorně ověřenou šarží, českým značením a po účinnosti zákona i s daňovou nálepkou. Zákazník, který v ní nic nekoupí, si kratom objedná z ciziny. Přeshraniční prodej na dálku je sice zakázán už dnes, ale vymáhat zákaz vůči e-shopu v jiném státě je běh na dlouhou trať. Na zboží z ciziny se české kontroly nevztahují.
Kdyby platil doslovný výklad, stát by kratom formálně nezakázal. Zůstal by legální psychomodulační látkou. Jen by ho nebylo odkud legálně koupit. Kdyby přitom vláda chtěla kratom otevřeně přeřadit mezi návykové látky, musela by nejdřív znovu zhodnotit jeho rizika (§ 33k zákona o návykových látkách). Takhle by se k podobnému výsledku došlo oklikou. Zákaz, který se tak nejmenuje.
Tři scénáře (Jak to může dopadnout)
I tady platí, že dnes nikdo neví, jak to skončí. Vidím tři možnosti.
Optimistický scénář. Sněmovna doplní jednu větu, třeba „s výjimkou dovozu podle § 33g“, nebo vrátí dovozní klauzuli z připomínkové verze. Problém zmizí a uzavřený řetězec bude fungovat tak, jak má.
Střední scénář. Text projde beze změny, ale ministerstvo a kontrolní orgány budou číst § 33g odst. 1 jako zvláštní pravidlo pro dovoz: kdo má povolení k dovozu, smí kupovat i v cizině. Ministerstvo to může potvrdit třeba v metodice. Je to rozumný a obhajitelný výklad. Pomoci může i evropské právo. Podmínka, že dodavatel z jiného státu EU musí mít české povolení, omezuje volný pohyb zboží. Stát by ji musel obhájit doloženým rizikem, a hodnocení dopadů regulace přitom k návrhu nevzniklo. Jistotu ale nedává ani jedno. Metodika soud nezavazuje. A dokud nerozhodne soud, poběží vám riziko pokuty.
V oboru se objevil i názor, že zákaz na nákup v cizině nedopadá, protože obchod se uzavírá v zahraničí. Na ten bych nespoléhal. Povinnost míří na českého kupujícího a zboží končí v Česku.
Pesimistický scénář. Text projde a bude se číst doslova. Dovozci buď přestanou dovážet, nebo budou dovážet s rizikem pokuty až 20 milionů. Zásoby dojdou a legální trh vyschne, aniž by kdokoli kratom zakázal.
Jedno vím jistě: pro pesimistický scénář nemusí nikdo nic dělat. Stačí, aby Sněmovna schválila text tak, jak leží.
Závěr: Co dělat už teď
Prodejny: nakupujte jen od českých firem s povolením a ověřte jeho rozsah. Dodavatel musí mít povolení k distribuci, případně k dovozu (§ 33a odst. 1 písm. b)). Povolení k prodeji v prodejně nestačí. Ke dni každého nákupu si uložte výpis ze seznamu ministerstva. Za rok vám může ušetřit pokutu.
Smlouvy: chtějte záruku a informaci. Ať vám dodavatel písemně potvrdí, že povolení má, a zaváže se vás bez odkladu informovat, kdyby o ně přišel. Sjednejte si právo od smlouvy odstoupit, pokud povolení ztratí.
Dovozci: nesete výkladové riziko za celý trh. Než po účinnosti zákona objednáte první zásilku, nechte si cestu dovozu posoudit. Dokumentujte původ každé šarže; pomůže vám při jakémkoli výkladu. A počítejte s daňovým skladem a zajištěním daně.
Sklady a dopravci: ověřujte své klienty. Přebírat smíte jen od držitelů povolení. Pokud dnes sdílíte provozovnu s jinou firmou, počítejte s tím, že v povolení bude moci být jen jedna z vás.
Všichni: ozvěte se teď. Oprava je jedna věta. Do pozměňovacího návrhu se ale sama nedostane.
Uzavřený řetězec má smysl, jen když do něj vedou dveře. Čteno doslova do něj v návrhu nevedou žádné.
Nakupujete kratom od dovozce, nebo dovážíte sami? Rád s vámi projdu dodavatelské smlouvy, kontrolu dodavatelů i cestu dovozu, aby obstály i po lex kratom.
